Poměrně drobná stavba stojící u silnice asi 100 m od okraje dnešního Boněnova při cestě na Michalovy Hory je vrcholně barokní kaplí centrálního typu na pravidelně trojlistém půdorysu, který vyjadřuje její zasvěcení Nejsvětější Trojici. Zasvěcení objektu vyjadřovala i původní trojlistá okénka. V dosavadní literatuře zmiňované možné autorství Santiniho ale nemá vážnější opodstatnění, i když vliv by se tu dal předpokládat už pro blízkost kladrubského panství. V koncepci stavbičky je čitelnější a také pravděpodobnější vliv poutní kaple Nejsvětější Trojice u kláštera ve Waldsassen na falcké straně Chebska, která nebyla příliš vzdálena a s velkou pravděpodobností se tam tehdy konaly poutě i z přilehlých oblastí Čech. Tuto kapli projektoval Georg Dienzenhofer, starší bratr Kryštofa Dienzenhofera, už v 80. letech 17. století. Odvážně dynamickou kompozicí i některými svými detaily čistě estetickými (dynamické průniky v tvarování pláště i ve vztahu třičtvrtěsloupů a konkávních pilastrů, nápadně vysoký zcela hladký vlys), ale i podstatnými znaky konstrukčními (přízední pilíře, třičtvrtěsloupy provázané s konkávními pilastry, složená klenba) kaple vykazuje poměrně těsnou souvislost s dienzenhoferovskou tradicí. Svými rozměry i umístěním se kaplička řadí k druhu podobných kaplí, které financovali běžně bohatí měšťané nebo i sedláci, ale odvážnou koncepcí i technickým řešením podobné kapličky tato stavba výrazně převyšuje, a nelze tu proto předem vyloučit, že projekt zajistil patron, buď hrabě Sinzendorf jako pán panství Planá u Mariánských Lázní, kam tehdy Boněnov patřil, nebo i farář z Ovesných Kladrub, kam byl tehdy Boněnov přifařen. Ovesné Kladruby patřily už k panství kláštera v Teplé, ten tu tak byl spolupatronem, který mohl rovněž zajišťovat stavební činnost na sakrálních objektech. Kaplička je datovatelná nejspíše do doby zralého vrcholného baroka, cca do 20.-30. let 18. století. Jeden z podstatných detailů – výrazně vzhůru se vzpínající křivkový záklenek vchodu – je prakticky identický se záklenky hlavního vchodu i oken kostela v Bernarticích na blízkém panství Bor u Tachova (od r. 1735), které sice patřilo už knížatům Löwensteinům, ale tento kostel projektoval a stavěl Jan Jiří Manner, současně pracující jako hlavní stavitel pro panství Planá. Navíc bydlel hned v sousední obci Michalovy Hory. Koncepci (ideální návrh) kaple mohl ale pořídit i někdo významnější – k roku 1737 je doložen kontakt hraběte Prospera Sinzendorfa z Plané s Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem.
