Ke kostelu nedaleko Kočova se dostanou jen čerti – filmoví. Zatím nikdo, kromě nich a trampů o něj neměl zájem. Jeho zkáza je již delšího data, než jen doba komunistické nenávisti k církevním stavbám. Začala již za osvíceneckého císaře Josefa II. První kusé zmínky o kostele se objevují v průběhu 16. – 17. století, kdy byl hojně navštěvován procesími. Bývala zde osada, která ještě v roce 1921 měla 92 obyvatel, dnes zde není nic - jen zříceniny.
Honosná barokní stavba byla postavena mezi roky 1728 – 1732 za donátora a majitele panství Planá hraběte Václava ze Sinzendorfu. Dnes zničená výmalba chrámu je přisuzována malíři V. S. Schmidtovi, ale také E. Dollhopfovi. Již roku 1781 byl kostel v důsledku císařského patentu uzavřen a roku 1784 zcela zrušen. Přesto v roce 1781 zde Franz Ockl, regentschori a učitel z Plané, provedl koncert Haydnova „Stvoření“, kteří konzervativní katolíci nesli s nelibostí. Protože i nadále věřící navštěvovali oblíbený kostel, bylo v roce 1804 opět oficiálně potvrzeno zrušení kostela a nakonec v roce 1832 bylo přikázáno ho zbořit. Jeho život byl prodloužen přestavbou na továrnu na kameninu a bílý porcelán, která zanikla jako nelukrativní po roce 1845. Po jejím krachu se stal kostel zdrojem stavebního materiálu, což odneslo zejména průčelí stavby kostela, rozebrané do základů. Kostel byl tvořen rozměrnou lodí, která vytvářela s presbytářem jednotný prostor. Zřejmě nebyl vybaven věží, jen sanktusovou věžičkou. Na bocích lodí jsou schodišťové přístavky, původní rozměrná okna byla nahrazena okny pro potřeby továrny.
Aby devastace kultovního místa byla úplná, stal se kostel v roce 2000 kulisou pro filmovou pohádku režiséra Trošky a byl předělán na pekelnou sluj. Při těchto nepochopitelných úpravách vzaly za své i poslední zbytky barokních maleb, které nahradily malby zobrazující peklo. Tato „zábavná“ úprava odkryla pustou představu o kultuře lidí, kteří si vzali za náplň svého života bavení české společnosti. Krátce po filmování se zřítila podstatná část klenby.
