Směrem od Křínova k Tomšovu mlýnu stojí na zaniklé staré cestě do údolí Kosího potoka prastarý kamenokříž, který patří jednoznačně mezi "smírčí kříže".
Starý zápis v písemnostech vypravuje o vzniku tohoto kamenokříže, že v místech, kde stojí, "zabil v roce 1547 jistý Filip ze Stáně (dnes obec Stan, něm.Gstom) Ondřeje Mestla u Grunavy (dnes Křínov). Vzniklo tzv. narovnání podle smlouvy zástupců obou stran - tj. zastupujících Filipa ze Stanu jako vraha a Ondřeje Mestla jako zabitého. Byla sepsána smírčí listina, podle níž (1.) měl vrah nechat číst v kostele v Ottenreuthu (čes.Otíín) - nebo kde by se jinde pánům dobrým zdálo - tři mše svaté a (2.) v nejbližší neděli hned po kázání (2.) měl vrah samoten pokorně třetí jít, nesa meč a tříliberní svíci, ke hrobu zavražděného. Tam měl pokleknouti a pro smilování Boží prosit za odpuštění tak, "jak jest to zvykem a mravem"; (3.) nato měl jít sám "desátý" k obětování a (4.) v místě, kde zabil Ondřeje Mestla, do roka a do dne zříditi kamenokříž. Kříž z kamene měl být nejméně pět mužských stop vysoký a tři mužské stopy široký. (5.) Mimoto měl vrah vyplatiti vdově po zavražděném dvacet kop míšeňských grošů." Což se stalo před nedělí "Invocavit" léta Páně 1548, tj. 17. února 1548 podle listiny sepsané v české řeči, kterou nalezl plzeňský ředitel Josef Strnad v knize města Plzně čís. 214, folio 19.
Že se jednalo o kamenokříž, stojící "při divoce romantické cestě pod Křínovem", bylo nepochybné také z toho, že se uvedené rozměry hodily na památník. A tak bylo možno říci, že "v tomto památníku můžeme s velikou jistotou shledávati splnění podmínek smírčí listiny z roku 1548." Listina a kamenokříž k sobě patří.
Tak posloužil křínovský kamenokříž historické vědě, když pátrala po příčinách stavění kamenokřížů, že kříž byl předmětem smíru po vražedném skutku. V těchto krajích s přicházejícím a postupujícím křesťanstvím zanikala krevní msta rodin, běžná ve vzdálených jižních zemích. Je známo, že kdo ve středověku vraždu spáchal, byl dán "do achtu", tj. prohlášen "mimo zákon". Znamenalo to, že každý mohl beztrestně sáhnouti na jeho život a zabíti jej, dokud svůj čin něčím neodpykal. Vrah se skrýval v lesích, hladem a steskem trápen a v noci se pokoušel dostat se k ženě a dětem. Ale ani jeho žena mu nesměla podat jídlo či přístřeší. Proto nakonec raději volil smír, při kterém se zavázal k mnoha podmínkám vykoupení se. I po splnění podmínek musel ještě složit přísahu a za něho se museli dva z jeho přátel zaručit, že se nebude mstíti. Teprve pak byla v knize ona poznámka "mimo zákon" přeškrtána nebo vyškrabána a napsáno "odpykal" či "smířil se". Postavení kamenokříže se stalo jednou z podmínek pokání za zločin. Objev několika smírčích listin vedl k tomu, že kamenokříže u nás dostaly obecný název "smírčí kříže", ačkoliv se ukazovalo, že ne všechny kamenokříže jsou "smírčí". Existovaly některé, postavené na místě po zabití bleskem či za války v boji aj., avšak křínovský svou jednoznačnou vazbou na smírčí listinu zůstává mimořádně cenný. Nachází se v houštinách na staré zaniklé cestě na svahu rokle z Křínova kus od zahradní chaty pana Mrtvého dolů ke Kosímu potoku. Stejným směrem běží silnička (i autem sjízdná) k dřevěnému mostu na Kosím potoce. Naše hledání kamenokříže bylo sice prozatím marné, ale pamětníci uvádějí místo kamenokříže jednotně.
Badatel DREYHAUSEN uváděl kamenokříž s 81 cm šíře, 104 cm výšky a doplnil citaci listiny, že vrah Filip ze Stanu, toho času se skrývající v Německém Beranově (dnes Beranovka), souhlasil se smírem s vdovou Margaretou Mestlovou, zastupovanou bratranci zabitého - Kryštofem Mestem z Křínova a Hansem Mestlem z Teplé (1547).
