Monumentální barokní stavba složitého hmotového i prostorového ztvárnění. Trojboký závěr, z něhož vyrůstá hranolová věž s přilbovitou střechou, lucernou a cibulkou navazuje na příčnou loď v dolní úrovni předělenou, takže uvnitř se vytváří pole presbytáře s přilehlými oratořemi zaklenuté plackou. Na transept navazuje pak hlavní loď na západě trojboce uzavřená. Obíhá ji koldokola nízký ochoz. Výtvarně prostoré těžiště zevně vcelku prosté architektury spočívá v dynamickém řešení interieru. Na střední pole transeptu, součást kněžiště, navazuje východní část lodi podkovovitého půdorysu završena kupolovitou klenbou, ve středním a západním poli lodi vloženy placky. V zúženém západním konci lodi byla vložena kruchta. Vertikální růst prostoru podtrhuje význačně předstupující svazky pilastrů. Klenby člení štukové obrazce a malby. Kostel byl zbudován v letech 1750-1765. Patří k nejpoutavějším pozdně barokním stavbám západních Čech.
